Baví vás brutalistická estetika a zajímá vás, jak jsme se ke křeslu z Hotelu Thermal a jiným unikátům vlastně dostali? Ikonický brutalistický nábytek najdete už tento podzim na prodejní výstavě Brutalismus v Prostoru18.
Sbírka vzácného nábytku z původních interiérů. Foto: Dita Havránková
Ve středu 5. 11. 2025 od 18:30 historik designu a architektury Adam Štěch přiblíží ve své přednášce fenomén „domácího brutalismu“, tedy brutalistické architektury v kontextu rodinných domů z celého světa.
O týden později, ve čtvrtek 13. 11. 2025 od 18:00, si přijďte poslechnout vyprávění zakladatele Nanovo Adama Karáska. Dozvíte se více o osudech jednotlivých kusů i kuriózní historky, které provázejí okolnosti jejich získání. A na vlastní kůži zjistíte, jak se sedí v křesle z Hotelu Praha nebo z čeho se pilo v budově Transgasu.
Nábytek si můžete přijít do Prostoru18 prohlédnout či koupit po celý listopad, každý čtvrtek a pátek od 13:00 do 18:00 na adrese Senovážné náměstí 984/18, 110 00 Nové Město. V nádherném prostoru s příznačnými betonovými stěnami a podlahou uvidíte jednotlivé kusy v kombinaci s dalším mid-century nábytkem a doplňky.
Dřevěné křeslo s koženým polstrováním od Zbyňka Hřivnáče. Původně sloužilo interiéru ředitelství Vodních staveb v Praze. Foto: Dita Havránková
Betonový zázrak
Brutalismus vznikl v polovině 20. století jako odvážný styl v architektuře a designu a uhranul svět syrovostí, masivními tvary a estetickým použitím pohledového betonu. Samotný termín brutalismus pochází z francouzského výrazu béton brut, což znamená surový beton. O vzniku a historii brutalismu si můžete přečíst více zde a zde.
Brutalismus od počátku polarizoval. Jedni jej opěvovali jako revoluční a nekompromisní, pro jiné byl symbolem úpadku a surovosti. U nás zrodil řadu ikonických staveb s výjimečnými interiéry. V Praze najdeme například terminál Hlavního nádraží, Novou scénu Národního divadla, Obchodní dům Kotva, budovu Federálního shromáždění nebo bývalý hotel InterContinental. K dalším významným stavbám patří také obchodní dům Prior v Olomouci nebo Hotel Thermal v Karlových Varech.
O osudu brutalistických staveb se vedou zapálené diskuze. Některé stavby jako například luxusní Hotel Praha nebo budova Transgasu byly již bohužel zbourány a přežívají jen v archivech a vzpomínkách pamětníků. Jiné prošly nebo aktuálně procházejí nákladnou rekonstrukcí jako například Obchodní dům Kotva nebo nyní Nová scéna Národního divadla. Pohled na brutalistické stavby se díky úsilí odborníků i tlaku veřejnosti pomalu mění a řada z nich tak byla uchráněna před plánovanou demolicí. Stavby se propsaly také do architektonických průvodců a staly se vyhledávanými perlami a ozdobou měst.
Ještě vzácnější podívanou jsou však interiéry takových staveb. V 70. a 80. letech vznikaly ve výjimečných případech opravdu unikátní stavby v komplexním pojetí. Na návrhu spolupracoval celý tým nebo ateliér, který vytvořil stavbu včetně interiéru, doplňků a třeba i navigačního systému. Například v Hotelu Praha, kde orientační systém navrhl významný československý grafik Jiří Rathouský. Architekti navrhovali budovu jako komplexní umělecké dílo (tzv. Gesamtkunstwerk) a tedy často včetně nábytku. Jan Bočan navrhl mobiliář pro československou ambasádu ve Stockholmu, Karel Prager pro Novou scénu a manželé Machoninovi pro Hotel Thermal. Vnitřní prostory brutalistických staveb, které dosud stojí, bývají dnes bohužel často nahrazovány novým mobiliářem. Ztrácí se tak původní geniální souhra architektury a interiérového designu, výsledek blízké spolupráce architektů, interiérových designérů, umělců a konstruktérů.
Těšíme se na vás v Prostoru18!
Vaše Nanovo